Společně pomáháme chránit sysly

Jak jsou na tom sysli z pohledu genetiky?

Mnoho živočišných druhů musí čelit změnám prostředí určovaných člověkem a týká se to i druhů jako jsou hlodavci, tradičně považovaní za druhy velmi flexibilní a oportunistické. Ztráta vhodného biotopu, cílené pronásledování a hubení zapříčinilo, že dříve hojný sysel se stává vzácným v celém areálu svého rozšíření a v České republice byl zařazen mezi kriticky ohrožené druhy. V současné době se sysel v ČR vyskytuje na 40 většinou značně geograficky izolovaných lokalitách, kde přirozená migrace mezi populacemi není možná. Hrozí tak nízká genetická variabilita jednotlivých populací a s tím spojená rizika jako např. příbuzenské křížení. Dřívější genetické studie již ukázaly, že populace sysla v ČR mají sníženou genetickou variabilitu, vykazují poměrně vysokou genetickou odlišnost jednotlivých populací, značnou homogenitu jednotlivých populací a vysoký stupeň vnitropopulačního příbuzenského křížení. Tyto studie doporučovaly, aby docházelo k introdukci jedinců syslů do málo početných kolonií a byla tak nahrazena přirozená migrace. K tomuto účelu byly zřízeny chovy sysla v lidské péči. Jedná se o zoologické zahrady v Praze, v Brně a v Hluboké nad Vltavou a záchrannou stanici Rozovy u Temelína a záchrannou stanici Vlašim.

Abychom detailněji věděli, jak závažná jsou rizika negativních jevů způsobených genetickou izolovaností aktuálně pro jednotlivé konkrétní populace v České republice, bude v následujících třech letech realizován nový výzkumný projekt. Cílem projektu bude vyhodnotit stav jednotlivých kolonií i záchranných chovů z pohledu genetické diversity a navrhnout konkrétní řešení pro zlepšení stavu. Populace budou vyhodnoceny také z pohledu své historie, tedy jestli se jedná o původní kolonie, nově založené či kolonie doplněné o jedince ze zajetí. Vyhodnocen bude také vliv rozložení kolonie v prostoru – některé kolonie se nachází na jedné ploše letiště, jiní mají spíše mozaikovitý charakter, kdy se na větším území nachází různě velké a různě izolované skupinky syslů.

Co takový výzkumný projekt v praxi znamená?

Nejprve je potřeba ve všech koloniích nachytat vzorek zvířat, a to tak, aby byl vzorek co nejvíce reprezentativní pro kolonii, tedy ne z jednoho místa, ale pokud možno, co nejvíce z celé kolonie – tedy tu a tam po jednom syslovi, aby se nám nestalo, že odchytáme jednu syslí rodinku. Odchycenému syslovi je odebrán kousek tkáně. U syslů je nejvhodnější ustřihnout kousek ušního boltce. Jedná se o zrohovatělou tkáň, která nekrvácí.

V místě výskytu syslů jsou umístěny živochytné pasti, které jsou pod neustálým dohledem, aby byl odchyt co nejkratší.

Sysel v odchytové pasti.

Kufr vozu slouží jako terénní stanice. Sysli jsou hned po odchytu vyndáni z pasti, zváženi, je určeno pohlaví a je odebrán vzorek pro DNA analýzu. Poté je sysel ihned vypuštěn zpět do své nory.

Poté práce přechází do laboratoře, kde se musí z tkáně izolovat DNA. V rámci projektu bude použita moderní robustní metoda sekvenování vzorků z řady tzv. next- generation sequencing. Jedná se o celogenomové sekvenování metodou ddRAD. Všechny dřívější studie zaměřené na genetickou variabilitu sysla obecného v ČR, byly založeny na analýze mikrosatelitových dat, selektivně neutrální lokusech, a na genu podléhajícím selektivitě, konkrétně gen RB z II. třídy hlavního histokompatibilního komplexu.

Více o zapojení pracovišť, konkrétních cílech se můžete dočíst na stránce projektu, kde budou také postupně přibývat aktuality a konkrétní výsledky.