Stráně v Lizniperkách
Stepní trávníky patří jednoznačně k přírodovědně nejcennější vegetaci v okolí Velkých Pavlovic. Hostí řadu významných, vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Sysel obecný je také stepním druhem a takové prostředí může obývat. Po ukončení tradičního hospodaření ale většinou stepní trávníky mizí zarůstáním křovím. Tak se i stalo u dvou strání severovýchodně od města ve viniční trati Lizniperky.
Dle ortofotomap pořízených v různých letech ještě někdy okolo roku 2006 byly stepní trávníky udržovány. Od té doby ale postupně zarůstaly, povětšinou šípkem a trnkou. Přesto zde bylo v rámci botanického průzkumu v roce 2018 nalezeno několik vzácných druhů stepních rostlin, a přestože stráň zarůstá křovím, bylinná vegetace byla ještě v poměrně zachovalém stavu. Namátkový průzkum odhalil výskyt hvězdnice chlumní, hvězdnice zlatovlásek, kosatce nízkého, mordovky písečné, kavyla vláskovitého, kavyla ivanova, třešně křovité, sesla fenyklového.
Dolní stráň v Lizniperkách na podzim 2019 (autor foto: Ester Ekrtová)
Stráně oddělují zatravněné vinice, a tak je celá viniční trať vhodným prostředím i pro sysly. Moc jich zde ale není. Malá mikrokolonie se nachází cca 150 m od strání a občas jsou ojedinělé nory nacházeny ve stráních či ve vinicích mezi nimi. V porostech křoví se ale může nacházet plno predátorů. Na sysly je to zde v současnosti moc zarostlé, tedy nepřehledné.
Horní stráň v Lizniperkách na podzim 2019 (autor foto: Ester Ekrtová)
Tyto důvody vedly k tomu, že jsme se domluvili s městem Velké Pavlovice, vlastníkem pozemku, že stráně prořežeme. Více než 20 dobrovolníků se sešlo v listopadový víkend, aby stráně vyčistili. Pustili se do toho s takovou vervou, že zvládli za víkend celý hektar. Odstraněná dřevina bude použita jako štěpka na topení. Až se sysli na jaře probudí, najdou novou bezpečnější plochu k bydlení. Udržet luční charakter plochy však bude potřeba další prací i v následujících letech. Ten největší díl jsme ale s velkou pomocí dobrovolníků a obce zvládli, čímž to jim děkujeme!
Probíhá v rámci projektů Sysli pro krajinu, krajina pro sysly – Monitoring a podpora populace sysla obecného na jižní Moravě II. Financováno z ERDF / státního rozpočtu. Vychází také s podporou Ministerstva životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.